31 DAY BLOG CHALLENGE - DAY 11

11th day - best book ever (I love English. Its cool - like 11th)

Jedno byste o mě měli vědět hned na začátek - jsem fakticky čtenář. Bez knížek si neumím představit život.

A kámoška se mi za to posmívá, že jsem šprt.

Potřebuju nový kámoše. :D

Už od tý doby, co nás v první třídě naučili číst, se od knížek nemůžu odlepit. I když, pravda, poslední dobou trávím víc času na počítači a čtení už nemá tolik prostoru - děkuju, školo - ale stejně si večer před spaním najdu chvilku na to, abych si lehla do postele s knížkou a četla.

Co se týče NEJlepší knížky... myslím, že už jste poznali, že jak něco začíná na NEJ, tak to fakt seřadit neumím. Ne. Prostě ne.

Na základce - asi kolem třetí až páté třídy - jsem byla totálně zblázněná do knížek o Harrym Potterovi. Film byl pro mě tenkrát něco absolutně neznámýho - a to nekecám. Jediný, co jsem v tý době viděla, byl možná tak Madagaskar. :D Tím pádem, když už se ve třídě mluvilo o Potterovi - a jakože o něm moje dvě bývalý spolužačky vedly dlouhý debaty - řešilo se jen to, co bylo VE FILMECH. Když jsem přišla s tím, že... co já vim, například že ve čtvrtým dílu, kdy měl Harry za úkol dostat se na dno toho jezera, tak že mu ten žaberník - díky kterým se tam dostal a splnil úkol - obstaral Dobby, všichni se na mě hned vrhli, že to byl přece Neville a ať se k nim laskavě nepletu, když ani nevím, co se stalo. Chjo, jen lituju, že tenkrát jsem fakt měla jejich společnost zapotřebí.

Tak jsme si trochu odbočili, že... :D

No nic. :D

Jinak, koho by to zajímalo, HP je pro mě doteď jedna z nejlepších sérií knih. Filmy už jsem viděla (a stejně si stojím za tím, že to byl Dobby! :D), ale knihy jsou pro mě furt něco víc, už jen proto, že filmy jsou hrozně zestručněný (a za střih bych u některých dílů vraždila.)

Nicméně, po Potterovi přišla další knižní série - tentokrát to byl Hraničářův učen. Tuhle sérii jsem četla už kdysi, ale to bylo pár let zpátky, a tak jsem si ji musela přečíst znova. Tenkrát bylo v knihovnách jen asi prvních osm nebo devět dílů (dnes jich je dvanáct). Po téhle sérii začala později vycházet další; Bratrstvo, a to jsem si zamilovala stejně jako Hraničáře. A vlastně, mohla bych si to přečíst znova. Sedmnáct knížek (celkově), to je jako pohodička, néééé? :D

Po čase přišla zas další mini-éra - to byl v kinech Hobit. Když nás na to škola vzala, odcházela jsem z kina s pootevřenou pusou a hned druhej den už jsem hledala všecky možný informace. Shlídla jsem Pána Prstenů, o kterým jsem do tý doby netušila - řikám, filmy mi dřív moc neříkaly - a jak jsem se zmínila, jelikož mně filmy občas nestačí, přešla jsem na Tolkienovy knihy. Zatraceně lidi, četli jste někdy Návrat krále? To je tak šíleně složitý! :D Já osobně jsem celou Prstenovou trilogii přečetla asi tak za půl roku. A na poličce se mi furt válí Silmarillion - a na ten teď fakt nemám čas. :D

A dál už nějak nevim... jako malá jsem četla knížečky o koních. Doteď mám ráda sérii Můj nejhorší školní rok nebo Velkýho frajera Nata (a co na tom, že to je prej pro děti. Mě se to líbí - a občas se v tom vidím :D). Taky jsem četla Lovce mamutů - a ti byli naprosto skvělí. A teď mám rozečtenýho Zaklínače. Bohužel jsem se sekla na nějaký kapitole, kde se řeší politika - což mě nikdy nijak nebavilo. Ale já to přečtu. Nakonec. :D

A co za knihy máte rádi vy? Napište mi to do komentářů ;)

- Mad