What Is And What Should Never Be

(Poté, co jsem shlídla jednu z posledních epizod druhý série Supernatural jsem prostě nemohla odolat nevyužít toho názvu... ale to zmiňuju jen tak. Nemůžu totiž odolat ani tomuhle.)

What Is:

Tenhle odstavec klidně přeskočte. Nevěnujte mu žádnou pozornost.Teďka sem totiž musím naplácat nějaký random slova, abyste si nemohli všechno přečíst, než vůbec rozkliknete článek. To by bylo pěkně k ničemu, musíte uznat sami.

Fajn, tady už ale zas zpozorňete.

Hned zezačátku si ujasněme, jak to myslím.

What Is (co je) - Mad-Blog. Mad-Blog prostě je, (ještě nějakou dobu) bude, a pokud někdo věří na nějaký vyšší síly z vesmíru bo tak nějak, tak i měl být. Vesmír to tak chtěl, nejspíš.

What Should Never Be (co nikdy nemělo být) - Maddie's Beauty Blog. Například. Nic takovýho nikdy nebylo, a ani by být nemělo. I to vesmír asi chce.

A o tom bude dnešní článeček - o tom, co by být nemělo, a jak by to vypadalo, kdyby přece jen bylo.

Boha, to je blbá věta... ale tak, rozumíme si, ne? V podstatě jde o to, jak by to asi dopadlo, kdybych se nepustila do tvoření Mad-Blogu, ale věnovala se něčemu jinýmu - něčemu, čemu bych se NIKDY věnovat neměla (v rámci bezpečnosti svého i okolí). Teď už si rozumět musíme, víc to totiž už vysvětlovat nebudu.

Ok, takže okecaný už je to dost, můžeme rovnou začít!

And What Should Never Be:

Anorektička na internetu:

Dneska tu pro vás mám úplně nejskvělejší týdenní dietu, se kterou zaručeně zhubnete všechno, co vám ještě zůstalo. Hodlám ji vyzkoušet a jsem z toho úplně natěšená! Tak co, sis, kdo do toho jde se mnou?

Varianta A:

1. den - hladovka (+zelený čaj) :333

2. den - 200 kcal :3

3. den - 100 kcal :3

4. den - hladovka :333

5. den - hladovka :333

6. den - 50 kcal :33

7. den - přes hadičky podávaná strava v nemocnici na speciálním oddělení. Včera večer jsme se totiž sesypaly z nedostatečnýho příjmu živin a musely jsme být převezeny do nemocnice. Měsíční pobyt na psychiatrii součástí programu.

(Co nás nezabije, to nás posílí, a sotva nás v nemocnici dají trochu dohromady a propustí nás domů, začneme opět s dietami. Třeba s touto. Naše sis nás vždy podrží a my třeba fakt jednou zhubnem na kost. Aspoň se nebudem muset v hrobě dlouho a složitě rozkládat.)

Varianta B:

1. den - 200 kcal

2. - 150 kcal

3. den - sežerem všechno, na co přijdem, lebo nám ze dvou dní (téměř) bez jídla dočista hráblo. Komu by taky nehráblo, že.

další dny - pokračujem v normálním jezení

(Sice tím nezhubnem, ale aspoň nebudem mít hlad. A nebudem pak vypadat jako Bonnie (kostra v učebně bižule) - a to se vyplatí.)

Beauty blogerka:

... co se týče líčení, budeme potřebovat takový ty... sakra, jak se to jmenuje... no prostě ty věci, co se patlaj na ksicht, víte jaký, ne? Takže vezmeme si ty... oční stíny, a vyberem si nějakou barvu. A pak to namalujem na oči. Doporučujeme oči nejdřív zavřít, a až potom nanášet stíny!

Pokud se vám to nepovede hned napoprvé, vždycky tu je mamčin nejlépe bílý ručník, do kterýho můžem stíny z oka otřít a začít znovu. Jakmile máme oči namalovaný a aspoň víceméně přitom nevypadáme jako panda na útěku ze zoo, můžeme přejít k rtěnce.

Samozřejmě si vybereme odstín, který ladí k naší pleti - upřímně, vůbec netuším, jak se určuje, která růžová/červená/fialová/já-nevím-jaká-ještě ladí k vaší pleti, ale vy to určitě víte. Jestli ne, prostě si vemte nějakou rtěnku, co se vám líbí, no. Naneseme si na rty - upozorňuji že jen na rty, v případě neúspěchu máme k dispozici opět ručník - tenkou vrstvu rtěnky.

Kouknem se na sebe do zrcadla, zděšeně vykřikneme, strčíme ksicht pod tekoucí vodu, smyjeme veškerý líčidla, šminky vyhodíme do koše a už se nikdy líčit nebudem. Stejně nám to víc sluší bez mejkapu.

Detektiv:

Jen jedinej důvod, proč o není dobrej nápad:

V: Mám pocit, jako bych v noci vůbec nespala.

M: Jen aby to nebylo tím, žes doopravdy nespala.

V: Jako a co bych jako měla dělat jinýho, než spát?

M: Co třeba bejt vzhůru?

(Skutečný útržek jedné z mých soukromých konverzací. Moje dedukce je na vysoké úrovni. Get over it, Sherlock.)

Kdokoliv empatickej (empatie = vciťování do cizích pocitů):

AK: "Co když ta soutěž bude trapas?"

Já: "Co řešíš, sama seš jeden velkej trapas..."

(my se takhle spolu bavit můžem ... ale jestli to zkusíte vy, dostanete přes čumák!)

Masterchef (nebo vlastně všeobecně kuchař):

Začněme něčím primitivním - pojďme uvařit čaj. Nalejem do konvice vodu, zapnem, a odejdeme na chvíli pryč, než se voda dovaří a trochu zchladne. *o hodinu později* No do pr-. Čaj! *voda je studená jak led* "Z konvice je lednička, z konvice je lednička! Apokalypsa se blíží, mami, z konvice je lednička!!!"

Level pro pokročilejší: uděláme si tousty v toustovači! Namažeme toustovej chleba máslem, vložíme ho do toustovače, přidáme sýr a šunku, navrch dáme znovu toust a všechno zavřeme v toustovači. Ten zapojíme a čekáme, až se tousty ... upečou? Co já vim. Po desetiminutovém čekání, kdy si uvědomíme, že z toustovače nevychází pára, ani nesvítí světýlko, že by byl zaplej, si všimneme, že jsme místo toustovače zapojili rychlovarnou konvici. Vyměníme kabely a rozhodneme se, že tohle si necháme pro sebe.

Soutěž v televizi (od začátku uplynula asi půlhodina): ostatní soutěžící - *připravují jídlo* ; já - *stojím před sporákem* "do háje kde se tahle věc zapíná???"

(Zdravím debatní klub z jídelny. Nás by do kuchyně nikdo pouštět neměl, máme totiž problém namazat si rohlík, nebo - nedejbože - dát jablko do kráječe.)

Nákupní maniačka z televize:

Já: "Takže já jsem si tady pro holky připravila svý oblíbený oblečení."

*Kameraman: "Můžete nám ho prosím ukázat?"

(*tyto pokyny budou samozřejmě vystřiženy)

Já: "No takže tady jsou moje nejoblíbenější trika, vidíte, třeba tohle černý s drakem mám moc ráda... sehnala jsem ho teda někde na internetu v pánským oddělení, ale to vůbec nevadí, protože se mi moc líbí a to je hlavní, že. A tady je další moje oblíbený triko, tonhlencto černý se štítem Kapitána Ameriky. No a pak mám tadytohle černý, na tom je-"

Kameraman: *přemýšlí, jak mě donutit, abych začala mluvit v módnějším stylu* "Dobře, řekněte nám třeba ... třeba o vašich doplňcích."

Já: "No takže mám tady náhrdelník s TARDIS, sehnala jsem ho za dolar na internetovým e-shopu... jinak teda šperky moc nenosím, ale to snad holkám vadit nebude..."

Kameraman: *už je ze mě zoufalej* "A co si myslíte o zadaném tématu?"

Já: "Počkat, ono se zadalo nějaký téma?"

Kameraman: *nechápe* "Samozřejmě! Vaše tři soupeřky před vámi ho již splnily!"

Já: "Ahááá! A já si říkala, že byly oblečený nějak divně..."

Paní na telefonu z linky důvěry:

Volající č. 1: "Dobrý den, já mám takový problém..."

Já: "No to já taky, pořád mi sem volaj lidi, co ode mě očekávaj, že jim helfnu."

Volající č. 1: *zavěsí*

Já: "Okay, problem solved..."

Volající č. 2: "Ha-haló?"

Já: "Co-co chceš?"

Volající č. 2: "Do-dobrý den, já vám volám, protože mě ve škole všichni š-šikanují a já n-nevím, c-co mám dělat!"

Já: "Máte ve škole na chodbě kaktus? Nebo aspoň nějakou pichlavou kytku?"

Volající č. 2: "N-ne?"

Já: "Kámo, jseš v p*deli."

Volající č. 2: *zavěsí*

Volající č. 3: "Haló? Dovolala jsem se na linku důvěry?

Já: "Hej nevim... počkej, zjistím to." *rozhlížím se kolem* "No, jedno je jistý. Do hospody určitě nevoláš."

Volající č. 3: "Já... můj přítel mě podvedl s jinou, a-"

Já: "Zastav. Ta jiná - měla větší prsa než ty?"

Volající č. 3: *zavěsí*

Já: "Takže měla."

Šéf: "Tak, jak jde první den v práci?"

Já: *střelím pohledem po telefonu* "Easy business, bro."

Profesionální architekt v Minecraftu:

Jen se zeptejte Jany.

YouTuberka:

"Ehm... eeeeh... no... takže tohle je... tohle jsou... no, ehhhh... tohle je prostě k*rva dopr- moje další video, jasný? A dneska teda budem řešit takovou věc - co to melu, vždycky řešíme věc sakra! Vždycky řešíme věc... proč musíme vždycky řešit věc? ..."

(↑ a takhle nějak to doopravdy vypadalo, když jsem pořizovala jisté zvukové záznamy ↑)

"... už to natáčí? Jo, dobrý. Tak teda nazdar kr*téni, tohle je další random vlog o půl dvanáctý večer, víte jak, ideální čas točit videa. Aspoň mi nejde vidět do ksichtu. To je bonus. Každopádně, tohle je vlog a tentokrát se zaměříme na problematiku nejvyššího stupně - jak správně skládat prádlo..."

"Takže byla jsem zatagována do ALS Ice Bucket Challenge, za což teda převelice děkuju. No ale tak co už, jdem se na to vrhnout. *střih, Mad stojí před kamerou, kýbl nad hlavou - otočí kýbl dnem vzhůru, nic se nestane* "Takže vidíte správně, kýbl je prázdnej, a to z toho důvodu, že jsem hrozná socka a nemůžu si už ani dovolit napustit kýbl vody... což mě přivádí k tomu, pošlete mi prosím peníze! Nebo aspoň jídlo! ... a asi není šance, že bych se k někomu z vás mohla nastěhovat, co?"

Zpěvačka:

VARIANTA A - Zpívání písniček, který nazpíval někdo jinej:

Krok jedna: Ujistíme se, že jsme doma sami.

Krok dvě: Zavřeme všechny okna v místnosti.

Krok tři: Zapneme vysavač, mixér, nebo jiný hlučný domácí spotřebič.

Krok čtyři: Nasadíme sluchátka, pustíme do nich oblíbenou písničku.

Krok pět: Zpíváme.

VARIANTA B - nahrávání vlastní písničky:

Krok jedna: Nahrajeme písničku.

Krok dva: Modifikátor hlasu.

Krok tři: Playback to jistí. Keep it secret, keep it safe.

 

Jak tak na to koukám, nakonec můžeme bejt všichni rádi, že jsem skončila taky.

- Mad

 

PS. Nezapomeňte se podívat do sekce... oznámení? Jo, asi oznámení - najdete tam další soupis žvástů, které já korektně označuji za "důležité informace".